Most k celistvosti je vystavěn vlastně výhradně na myšlence, kterou hlásá název. Po prvních několik minut se zvuk kolébá na až infantilním klavírním postupu přerušovaném tichými místy, které drží pohromadě vlastně jen velmi sporá rytmika. Očekávatelné gradování je nicméně přerušeno vpádem kyselé elektroniky, která skladbu nakonec i završí. Po celou délku stopy se nad jednotlivými nástroji vlní teplý zvuk „po okraji třené mokré sklenice“. Ten vytváří jakýsi most – od začátku až do konce. :o)

Přehrát:

Get the Flash Player to see this player.

Tento článek byl publikován dne 5. 11. 2007 (Pondělí) v 23.07 v rubrice Hudba a zvuk. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.